Charakteristika OM👨🚹

Odpojení muži - jsou jiní, přesto tak stejní

Vzhledem k účelu tohoto projektu by bylo dobré si společně charakterizovat, kdo to vlastně odpojený muž je, jak se projevuje, popř. čím je rozeznatelný od ostatních lidí. Určitě vás napadla otázka – jsem já ten odpojený muž? Jak vlastně poznat, že už těch internetů a vším s nimi spojeného je pro moji hlavu příliš? Pojďme se nyní společně podívat na to, jestli i vy jste si vydobyli právo zovat se odpojeným mužem nebo zda můžete být v absolutním klidu a surfovat na vlnách webu bez omezení dál.

Každá generace je něčím jiná než ta předešlá. A je to dobře. Respektive je to tak, jak to moudrá matka příroda nastavila. Příroda má totiž ráda vývoj. Nerada stojí a přešlapuje na místě. Příroda je spravedlivá. Spravedlivá v tom, že to již nepotřebné odstaví a to, co má smysl velebit, rozvíjí dál. Jak řekl Steve Jobs ve svém památném projevu na Stanfordu [1] – smrt je asi nejlepším vynálezem života. To vědomí, že jednou zemřeme, to je skutečný motor našeho snažení.

Co tímto krátkým rozjímáním sleduji? Domnívám se, že každý člověk má kdesi v hloubi duše nebo, chcete-li, mozku zakódovaný nějaký vyšší princip. Něco, pro co se narodil. Cestu, po které když šlape, daří se mu skvěle. Je to vědomí toho, že pokud po své cestě půjde, dojde k jejímu konci šťastný a smrt přijme, ať už bude bolestivá sebevíc.

životní cesta - odpojený muž

Nebyla by to ale všemocná příroda, kdyby mu přitom nenacpala do kýžené cesty překážky. První věc, která člověku v ledasčem znepříjemní naplnění svého osudového poslání je fakt, že kolem něj jsou i jiní lidé a ti mají zase své vysněné cestičky. Pokud se pak naše cesta protne s cestou jiného člověka, nezřídka kdy se stane, že se začnou cesty nás dvou ohýbat na jednu, druhou nebo obě dvě strany. A takových lidí je kolem člověka hromada. 

Vlastně to začne už po narození. Vrazí vás do kolébky, a pak vás učí, jak se správně chovat – teď máš jíst, teď máš spát, teď hlavně neřvat. Jak rosteme, střetáváme se s dalšími a dalšími lidmi. Svět našeho dosahu roste, stejně jako se štěpí cesta našeho životního poslání do všech různých směrů tak, že už přestává být přímá a my zapomínáme, jakého cíle jsme chtěli původně dosáhnout.

Ta rozštěpenost je klíčová. Vraťme se nyní společně do časů mládí našich babiček a dědů. Dejme tomu padesát, šedesát let zpět. Kdo vás tehdy štěpil – rodina, učitelé, pár novinových titulů? A i tak – najít si své místo v životě nebylo vůbec jednoduché. Věřte mi, že i tehdy existovala na světě spousta ztracených duší (pozn.: ano, speciálně v Československu čelili naši předci výzvám jako byl represivní režim a to štěpí opravdu hodně). Přesto si dovolím tvrdit, že naše generace, tj. generace mileniánů a mladších, je štěpena tak, že to nemá v dosavadní historii lidstva obdoby.

meditace je v dnešní době složitá - odpojený muž

Dnešní člověk jakoby byl okrádán o tolik cenný čas, jenž obvykle trávil v klidu rozjímáním o svém životu. Ruku na srdce, kdo z vás věnuje pár minut denně prachsprostému rozjímáním nad sebou samým nebo, jak se dnes východotradičně označuje sledování toku vlastních myšlenek, meditaci? Nasnadě je otázka – je toto okrádání účelové nebo ne? Mám za to, že odpověď je opět složitější než jen pouhé binární ano/ne.  

Mediální průmysl dneška je opravdu silný a mocný. To je známý fakt. Veškerý obsah jím vytvořený je designovaný tak, aby dokázal upoutat naši pozornost, ukrájet něco z našeho životního času a zase nám tak trochu rozštěpit tu naši cestu vedoucí k naplnění. Kromě průmyslového tvoření obsahu na míru potřebě vydělávat nemalé peníze, se však každodenně setkáváme i s dalšími kategoriemi obsahu. Vyjmeme-li sociálně nevyhnutelný obsah, který sdílíme v rámci běžného společenského kontaktu jako je např. rozhovor s naší matkou, v rámci něhož je nám předkládáno, jak by si představovala náš život a tím nás, ať chceme nebo nechceme, maminka formuje, je zde i kategorie tolik typická pro dnešní dobu. Většinou si ji pro sebe operativně označuji jako sociální sítě, ale přesnější označení této kategorie by bylo něco jako nekomerční internetové promo. Názory cizích jedinců v internetových diskuzích, fotky z dovolených našich vzdálených známých na sociálních sítích nebo podprahové propagace youtuberů.   I to nás formuje, i to nám dál štěpí naši, i bez toho, už tolik rozštěpenou cestu.

Uveďme věci na pravou míru – já netvrdím, že je to a priori špatně. Naopak – jedna z věcí, kterou na dnešní době miluji je právě možnost vyjádřit svůj názor v jakékoliv možné formě (@Odpojenýmuž je toho důkazem). Je přece skvělé, že proto, abyste měli svůj pořad, se nemusíte jít doprošovat nějakého pohlavára kamsi na ústředí televizní stanice. Stačí mít dobrý nápad a s pomocí Youtube váš počin zasáhne během chvíle spoustu lidí a čím víc jich bude, tím více slávy a peněz vám to přinese. Jen je třeba počítat i s tím, že s popularitou by měla přijít z vaší strany zodpovědnost. A právě zodpovědnost dost často od takových internetových hvězdiček postrádám.

Když nemáte tu správnou zpětnou vazbu, může se stát, že se z vás stane neřízená střela. Hloupé na tom všem je, že, to si se vší pokorou přiznejme, lidé mají sklony ke stádovosti. Stádovost neboli stádní chování [2] vzniká tehdy, přijmeme-li za svou cestu k vlastnímu naplnění cestu někoho úplně jiného, obvykle velmi charismatického. Dobrým příkladem charismatického vůdce stáda by mohl být kvalitní učitel. Spousta významných vědců přiznalo, že obor, v němž přinesli lidstvu tak obrovské pokroky, je začal zajímat jen díky skvělému učiteli z jejich studijních dob. Jste-li ale patnáctiletý klučina, který si získal pozornost streamováním toho, jak paří hru, je pro vás akceptování role vůdce příliš. Kvůli své nepevnosti v kramflecích a zatím stále ještě nevyvinuté morální zodpovědnosti kývnete s vidinou zisku na jakoukoliv nabídku. Pomyslná spirála se pak uzavírá a vracíme se zpět ke komerční mašinérii, která chce jediné – vydělat na pozornosti, kterou jí svěříme.

Odpojený muž je jen další součástí stáda, stádo

Koupili jste si někdy něco proto, že vám to bylo vychváleno v nějakém internetovém videu? Velmi pravděpodobně ano. Opět – není to primárně nic špatného. Není to nic špatného tehdy, odpovídá-li to vaší páteřní cestě života. Např. cítíte-li, že vaším životním snem a posláním je věnovat svůj život běhání, tak asi logicky v časech odpočinku můžete hledat recenze běžeckých bot. Klíčové je ale to, že porovnáváte. To, že hledáte informace z různých zdrojů. Horší je ovšem situace, kdy se zaměříte na jeden kanál informací – dejme tomu Frantu, kluka youtubera, který běhá a točí o tom bombastická videa. To, že ten klučina poskytuje občas velmi omezené informace, pro nádherné zpracování jeho videí nevnímáte. Ten kluk vás baví, žijete jeho úspěchy. Najednou si pomyslíte – chci být jako on. Chci se pohybovat jako on, chci mít stejné oblečení jako on. On je dokonalý. On je můj vůdce. Úplně se odkloníte od své vrozené cesty a místo definice cíle – chci být nejlepším běžcem, jakým jen dovedu, si stanovíte cíl – chci být jako Franta. V ten moment ve vaší hlavě začíná spor, protože vy jste vy a nikdy nebudete Franta.

Charakterizujme tedy společně první znaky odpojeného muže: odpojený muž neprověřuje zdroje a záměry sociálních kanálu, jimž věnuje pozornost. Odpojený muž si není vědom svojí cesty života a vlastní hodnoty a přijímá ochotně za své cesty idolů, s kterými se identifikuje. Tyto idoly však nezná osobně, nýbrž pouze z internetu (médií).

Není-li si člověk vědom své hodnoty, nemívá zpravidla chuť tvořit něco vlastního. Proč by také? Vždyť všechno už bylo vytvořeno, vždyť každý je lepší než on. Při popisu projektu @Odpojenýmuž jsem rozebíral vliv sociálních sítí a globálně internetu právě na chuť tvořit něco nového nebo zdokonalovat se v nějaké řemeslnější práci. Proč se učit hrát ve dvaceti na kytaru, když korejský chlapec hraje lépe než vy už v pěti letech? A jsme opět u cesty života.

Odpojený muž hraje na kytaru

Co když je vaším posláním právě cvičit na kytaru? Co když to, že cítíte, že byste se rádi naučili hrát, je jen jakási intuice, která vás má posunout ve svém životě dál. Třeba vám pravidelné cvičení na hudební nástroj procvičí spojení mezi levou a pravou hemisférou mozku, a díky tomu budete produktivnější zase někde jinde. Třeba si díky tomu, že budete umět zahrát u táboráku Pec nám spadla, najdete už konečně holku. Hraní na kytaru by vám přece rozšířilo vaše možnosti a ve výsledku je jedno, že nebudete zrovna Jimi Hendrix, ale to, jakou radost vám cvičení přinese.

Internet nám nabízí nepřeberné množství možností. To je obecně velká zátěž dnešní doby. Vše má tisíce variant a i u výběru např. obyčejných jablek musíte dlouze přemýšlet, které vlastně koupíte – bio, česká anebo snad levná zahraniční? Nutnost výběru přináší do našich životů stres. Stres je příčinou mnoha zdravotních potíží a to jak tělesných, tak i psychických [3]. Byli jste včera pevně rozhodnuti, že se stanete programátorem, ale po přečtení mnoha názorů dam o tom, že programátoři kromě naditých peněženek nejsou atraktivní, si dnes pohráváte s myšlenkou stát se fitness trenérem? Buďte si jisti, že se zítra dočtete, že být trenérem ve fitku je o ničem, protože si nevyděláte moc peněz a vším tím taháním těžkého závaží na osy klientů si akorát zničíte záda. Pro každý výrok najdete na internetu slova, která ho potvrzují, ale rovněž i slova, která ho negují. Je to neskutečný galimatyáš. Najdete zde výborné vědecké studie stejně jako názory paní Vlasty z trafiky u hlavního nádraží. A pak si, člověče, vyber.

Vím, že teď jdu trochu proti tomu, co jsem tvrdil výše a to, že člověk by měl prověřovat informace z různých zdrojů. K tomu bych podotkl, že jsem měl na mysli především kvalitní zdroje, a tudíž jsem toho názoru, že je naprosto klíčové naučit se rozeznávat co je a co není kvalitní. Řekl bych, že dnes více než kdy jindy platí, že preferování kvality nad kvantitou vede ke spokojenějšímu bytí.

Shrňme výše uvedené odstavce do další charakteristiky odpojeného muže: odpojený muž má v hlavě guláš. Díky tomu, že nezná svou cestu života, se nedokáže rozhodnout pevně pro jednu věc. Místo aby trávil čas zdokonalováním pár věcí, skáče od problému k problému, a tím se řítí do problému – nekontrolovatelného stresu.

Vzhledem k nahromaděnému stresu začne odpojený muž velmi často vykazovat nějakou lehčí či těžší formu psychické nebo tělesné poruchy. Z psychických se jedná především o depresi nebo úzkost, kdy se stres začne objevovat i ve chvílích zdánlivého klidu jako např. při dovolené apod. Z tělesných to bývají velmi často ohnutá záda, atrofované svaly nebo brzké poškození zraku, což je zase způsobeno přemírou sezení u obrazovek zářících zařízení. To by člověk tak nějak od odpojených mužů čekal.

Existuje však ještě jedna početná skupina odpojených mužů, kteří na to jdou trochu jinak. Ať už to bylo původně zapříčiněno ryzí motivací změnit svůj odpojený život k lepšímu, nebo jim to bylo podprahově podsunuto tak, jako ženám ideál Twiggy [4] v šedesátých letech dvacátého století, ničí tito muži svá těla pod vidinou zářnějších životů. Na pohybu a cvičení není samozřejmě nic špatného. Špatné je, když se to přehání nebo se to stává jediným smysluplným účelem života (pokud to ovšem není vaše životní cesta, což se ovšem pozná velmi rychle v dětství; špičkoví sportovci jsou k jejich extrémním výkonům geneticky vybaveni). Nesmyslné délky běhů bez náležité přípravy. Ano, vaše tělo to zvládne a krátkodobě se budete cítit doslova božsky díky výplachu dopaminu – odměna za to, že jste si splnili svůj nelogický cíl. Pak ale přijde tělesná bolest, rovněž v extrémní podobě, na kterou nebylo vaše tělo tréninkem připraveno. Kromě psychického stresu tedy ve výsledku přibyde ještě stres tělesný a vás to pošle ještě níže, než jste byli předtím. Nesmyslné nálože v posilovně. Pokud se neodrovnáte nekvalitním tréninkem a špatnou stravou, blahopřeji. Díky youtuberským idolům vás pravděpodobně odrovnají později jimi tolik propagované anabolické steroidy. Za tu fotku na Instagramu v plavkách to však stojí. Pamatujete si, co jsem psal o dopaminu, že?

Sport není špatně. Sport je nutnost. Sport z nás má v ideálním případě dostávat stres a ne nás do stresu dostávat. Na to se, domnívám se, velmi často zapomíná. Sportem chceme organismus posilovat, nikoliv ho oslabit do takové úrovně, že se ve výsledku obrátí proti nám. Sportujme s rozumem do míry, která je pro naše tělo snesitelná. Nenechme se, ač to tak komerční mašinérie chce, krmit všemi těmi potravinovými doplňky se stopovými množstvími aktivních látek, které jsou k ničemu. Nenechme si pak produkty těch stejných aglomerátů léčit naše těla, když něco selže.

odpojený muž - příliš sportu, steroidy

Přidejme tedy další charakteristiky odpojeného muže: díky nahromaděnému stresu trpí odpojený muž v menší či větší míře nějakou depresivní nebo úzkostnou psychickou poruchou. Je rovněž fyzicky slabý, protože buďto neustále sedí u obrazovek chytrých zařízení, nebo to naopak přehání s tělesnou aktivitou v nesmyslné snaze dosáhnout jakéhosi tělesného ideálu, který mu byl převážně podsunut internetem (médii). Právě fyzická nezdatnost pak způsobuje, že reakce odpojeného muže na stres jsou značně extrémní.   

Když už jsme nakousli to kyselé jablíčko, pojďme ho dojíst do konce. Dopamin [5].  Dopamin je látka, s jejíž způsobem fungování jsme pravděpodobně všichni dobře obeznámeni. Připomeňme, že dopamin úzce souvisí s prožíváním slasti. Většina závislostí je způsobena právě vyplavením této látky při zkonzumování drogy, na které je člověk závislý. Kromě závislostí na tradičních drogách jako je alkohol, cigarety, kofein, marihuana apod. se v souvislosti s novými médii začínají objevovat nové formy závislostí. I když – zatím se tyto závislosti úplně jako závislosti neposuzují. Spíše se s nimi nakládá jako s kompulzivním jednáním.

První velkou skupinu takto nově kompulzivně jednajících tvoří počítačoví hráči, obvykle chlapci a mladí muži. Druhou skupinou, ještě více početnou, jsou pravidelní konzumenti internetové pornografie. Zde bych se s dovolením na malý moment zdržel, neboť je to téma, které mě v poslední době hodně zasáhlo.

jdi pryč odpojený muž a pornografie porno

Osobně jsem se s pornografií setkal ve svých deseti letech ve formě časopisu, který jsme našli společně s kamarády pohozený u popelnic. Dodnes přesně vím, co v něm bylo za obrázky. Sex je totiž velkým hybatelem našeho jednání. Je to de facto alfa a omega našeho bytí. Proč jsme na světě? V přírodním pojetí právě proto, abychom co možná nejvíce rozšířili svoje geny. Touha po rozmnožování nás ovládá, ať už si to uvědomujeme, nebo nikoliv. A teď si vezměme, že tento mocný motor našeho bytí začneme namísto skutečného styku ukájet potají doma u obrazovky. Kolik energie nám zbyde na reálný svět?

Naše tělo má tu unikátní vlastnost, že konzumujeme-li stejné množství drogy, přestává po určitém čase vyplavovat tolik dopaminu, kolik by bylo pro naši potřebu žádoucí. Tím si říká o to, že chce dávku drogy zvětšit, což je života ohrožující vlastnost např. u intravenózních drog. S pornem je to tak, že nám už nestačí obyčejný žánr, kde se oddávají radovánkám ,,v obyčejných mezích“ jeden muž a jedna žena (nebo jinak dle vaší sexuální orientace). Náš mozek si žádá víc, a tak se nezřídka kdy přistihneme, že sledujeme něco, co bychom snad ani v reálném životě nechtěli vyzkoušet. Tedy to, co by nám za normálních okolností přišlo zvrácené. Vnímáte ten rozpor, který to pak musí logicky mít pro náš mozek a duši. Jaké z toho podle vás plynou důsledky?

Další novou závislostí, která se netýká pouze mužů, je jakási lajkománie. Tedy to, že neustále kontrolujeme své sociální sítě, všemožně je vylepšujeme a porovnáváme se s našimi internetovými přáteli. Onehdy se mně jeden známý svěřil, že cestuje ne proto, že ho to naplňuje, nýbrž proto, aby měl skvělé fotky na sociálních sítí a vyrovnal se tak, alespoň dle svého uvažování, svým internetovým přátelům, kteří tam neustále přihazují posty z cest. Kdyby to bylo na něm, raději by seděl doma v klidu a bastlil nějaká elektronická zařízení. Všimněme si, že se tak opět mostem vracíme k otázce cesty života.  

Shrňme vztah dopaminu k odpojenému muži do následující charakteristiky: odpojený muž se nechává unést touhou po neustálém přísunu dopaminu. Kromě tradičních drog je ohrožen především novými formami závislostí jako jsou počítačové hry, konzumace pornografie či touha po lajcích na sociálních sítí. Extrémní vzrušení, kterého je mu dopřáno ve světě internetu, zapříčiňuje to, že se mu pak nedostává radosti z běžných věcí ve světě reálném.  

Zimbardo a Coulombová v knize Odpojený muž [6], k jejímuž odkazu se náš projekt hlásí, prakticky nějak zvlášť odpojeného muže necharakterizují. Spíše než přijít s nějakou ucelenou definicí odpojeného muže, se autoři této knihy snaží vysvětlit důsledky, které může nadměrná konzumace počítačových her, pornografie, sociálních sítí apod. na vývoj chlapců mít. Prvním varovným signálem je nepozornost ve škole a jakýsi odklon od běžné reality do reality virtuální. U starších chlapců je to pak neschopnost komunikovat s děvčaty, kterou si povětšinou přenesou i do dospělosti. Dospělý odpojený muž se tak sociálně izoluje, což má za následek chřadnutí jeho psychického stavu (odpojení od své životní cesty).  

Sociální fóbie a úzkosti jsou vůbec velmi rozšířenými fenomény dnešní mladé generace mužů. Jak tvrdí sám Zimbardo – většina mužů zkrátka neví, jak přistupovat k ženám. Neumí je balit tím žádoucím romantickým způsobem. Neumí např. tančit nebo něžně flirtovat. Ono, jak by také mohli, když jejich první zkušeností se sexem je pornografie, kde je žena obvykle vykreslována jako prostředek k uspokojení chtíče muže? V realitě jsou pak muži překvapeni, že žena je lidská bytost mající vlastní názory, sny a představy. To doslova jednoho vyvede z míry, že skutečnost je jiná, než mu bylo doposud předkládáno.

odpojený muž neumí balit ženy

Kromě úhybného manévru, jenž obvykle sociálně úzkostnější muži při možném kontaktu s něžným pohlavím, provádějí, existují naopak i narcistní odpojení muži. Ti jsou výsostně přesvědčeni o tom, že pornografie je realita a že žena je zde skutečně jen proto, aby jim sloužila. To pak nedej bože, aby se tito muži dostali do kontaktu s ženou submisivnější, ne tolik průbojné povahy. Domácí násilí a podobné nešvary jsou nasnadě.

Neschopnost komunikovat na úrovni pohlaví vede k dalším společenským problémům jako je nestabilita rodin, nedostatečný vzor pro dítě a neúcta k tradicím. V návaznosti na to vznikají další problémy. Zaměříme-li se konkrétně na mužský vzor, obvyklá role otce je v moderní společnosti do velké míry suplována právě zde tolik zatracovanými médii. Všimněme si, a Zimbardo a Coulumbová to rovněž v knize rozvíjí, že archetyp toho, jak by měl vypadat moderní muž, je podle médií mnohdy movitý promiskuitní hňup (Barney Stinson z Jak jsem poznal vaši matku, Charlie Harper z Dva a půl chlapa, Joey Tribbiani z Přátel apod.). Do jaké role se díky tomu budou chtít naše děti stylizovat? Inteligentní, odpovědný a rodině založený muž jakoby přestával být sexy. Kdo ale chce inteligentní a odpovědné muže? Takové, které nebudou ochotni utrácet své peníze za všelijakou nepotřebnou cetku v touze být, alespoň zdánlivě, něco víc?

Dejme společně dohromady poslední sérii rysů odpojeného muže: nadměrná konzumace pornografie vedla u odpojeného muže k pokřivení vztahu k ženskému pohlaví. Ta zasahuje do schopnosti odpojeného muže vést takový společenský život, jaký by si přál. Odpojený muž trpí často sociální fóbií a sociální úzkostí nebo, je-li založením narcistické povahy, jedná s ženami jako s kusem hadru. Odpojený muž neměl obvykle během svého dospívání kvalitní mužský vzor, a tak si jej nahrazuje vzory, které jsou mu předkládány internetem (médii). Sám se nějak zvlášť nesnaží být kvalitním vzorem pro své okolí.

Závěr

V tomto pojednání jsem se pokusil o jakousi charakteristiku odpojeného muže, kterou jsem, upřímně řečeno, v knize Odpojený muž od Zimbarda a Coulombové mírně postrádal a rovněž jsem v některých problémech nabyl pocitu, že je třeba něco málo doplnit. Jsem si plně vědom toho, že existuje spousta dalších charakteristik, které zde nebyly zmíněny. Přesto se domnívám, že uvedené charakteristiky tvoří stěžejní jádro výroků, jimiž lze odpojeného muže do značné míry pojmenovat.

Zopakujme závěrem celou charakteristiku odpojeného muže tak, jak jsme si ji společně vymezili: odpojený muž neprověřuje zdroje a záměry sociálních kanálu, jimž věnuje pozornost. Odpojený muž si není vědom svojí cesty života a vlastní hodnoty a přijímá ochotně za své cesty idolů, s kterými se identifikuje. Tyto idoly však nezná osobně, nýbrž pouze z internetu (médií). Odpojený muž má v hlavě guláš. Díky tomu, že nezná svou cestu života, se nedokáže rozhodnout pevně pro jednu věc. Místo aby trávil čas zdokonalováním pár věcí, skáče od problému k problému, a tím se řítí do problému – nekontrolovatelného stresu. Díky nahromaděnému stresu trpí odpojený muž v menší či větší míře nějakou depresivní nebo úzkostnou psychickou poruchou. Je rovněž fyzicky slabý, protože buďto neustále sedí u obrazovek chytrých zařízení, nebo to naopak přehání s tělesnou aktivitou v nesmyslné snaze dosáhnout jakéhosi tělesného ideálu, který mu byl převážně podsunut internetem (médii). Právě fyzická nezdatnost pak způsobuje, že reakce odpojeného muže na stres jsou značně extrémní. Odpojený muž se nechává unést touhou po neustálém přísunu dopaminu. Kromě tradičních drog je ohrožen především novými formami závislostí jako jsou počítačové hry, konzumace pornografie či touha po lajcích na sociálních sítí. Extrémní vzrušení, kterého je mu dopřáno ve světě internetu, zapříčiňuje to, že se mu pak nedostává radosti z běžných věcí ve světě reálném. Nadměrná konzumace pornografie vedla u odpojeného muže k pokřivení vztahu k ženskému pohlaví. Ta zasahuje do schopnosti odpojeného muže vést takový společenský život, jaký by si přál. Odpojený muž trpí často sociální fóbií a sociální úzkostí nebo, je-li založením narcistické povahy, jedná s ženami jako s kusem hadru. Odpojený muž neměl obvykle během svého dospívání kvalitní mužský vzor, a tak si jej nahrazuje vzory, které jsou mu předkládány internetem (médii). Sám se nějak zvlášť nesnaží být kvalitním vzorem pro své okolí.

odpojený muž

Tak co? Máte právo nazývat se odpojeným mužem? Jaká je vaše úroveň odpojení? Souhlasíte s výše uvedenými charakteristikami nebo se naopak domníváte, že je nutné tyto charakteristiky zúžit/rozšířit? Dejte nám vědět prostřednictvím komentářů nebo vlastního článku, který rádi zveřejníme (více najdete zde).

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.